Jak se stát odolnější vůči kritice: Umění slyšet, ale nenechat se zranit

17.09.2025

Proč kritika tolik bolí

Ať už jde o poznámku od šéfa, partnera nebo neznámého člověka na internetu – kritika nás často zasáhne hlouběji, než bychom čekali. Naše mysl je totiž naprogramovaná vnímat odmítnutí jako ohrožení. Evolučně to dává smysl – kdysi bylo vyloučení ze skupiny otázkou přežití. Dnes už tomu tak není, přesto náš mozek reaguje podobně.


Kritika ≠ útok na naši hodnotu

Důležité je rozlišovat: kritika neříká, že jsme „špatní lidé“. Je to zpětná vazba – někdy užitečná, jindy nešikovně podaná. Pokud se naučíme oddělit kritiku od vlastní identity, přestaneme ji vnímat jako útok na sebe.


Druhy kritiky

1. Konstruktivní kritika

Obsahuje konkrétní podněty ke zlepšení. Například:
„Prezentace byla dobrá, ale příště přidej víc vizuálních ukázek.“

2. Destruktivní kritika

Neobsahuje řešení, jen shazuje. Například:
„Ta prezentace byla hrozná.“

Umění spočívá v tom naučit se brát si to první a filtrovat to druhé.


Jak se stát odolnější vůči kritice

1. Pauza před reakcí

Když vás kritika zasáhne, zhluboka se nadechněte a nereagujte hned. Emoce odezní a vy získáte prostor k racionálnějšímu pohledu.

2. Ptejte se na detaily

Pokud má kritika smysl, zeptejte se: „Co konkrétně by šlo udělat jinak?“ To posune dialog směrem k řešení.

3. Oddělte obsah od formy

I kritika podaná nepříjemně může obsahovat užitečné sdělení. Nesoustřeďte se na tón hlasu, ale na jádro věci.

4. Připomeňte si svou hodnotu

Jedna poznámka neurčuje, kdo jste. Vaše schopnosti a hodnota nejsou definovány jedním hodnocením.

5. Budujte „psychickou imunitu“

Čím častěji vystavíte svou práci zpětné vazbě, tím snáz ji budete zvládat. Stejně jako sval se i psychická odolnost posiluje tréninkem.


Příběh z praxe

Tomáš, mladý grafik, se dříve hroutil z každého komentáře klientů. Když začal brát kritiku jako součást procesu a učil se ptát na detaily, změnil se jeho přístup. Už se necítil osobně napadán – místo toho využíval zpětnou vazbu ke zlepšení své práce.


Závěr

Kritika nemusí být nepřítel. Pokud se naučíme slyšet ji bez zranění ega, stává se nástrojem růstu. Odolnost vůči kritice je dovednost – a čím víc ji trénujeme, tím více nás posouvá vpřed.

You might be interested