Proč nestačí „více času = více práce“
Mnozí z nás věří, že čím déle budeme pracovat, tím víc toho zvládneme. Ve skutečnosti má mozek své vlastní biologické cykly pozornosti. Tyto tzv. ultradiánní rytmy trvají přibližně 90 minut.
Produktivita
Proč je naše mysl „toulavá“
Kolikrát jste si všimli, že při chůzi, sprše nebo jízdě tramvají najednou přichází ty nejlepší nápady? To není náhoda. Když se naše mysl odpojí od vědomého soustředění, aktivuje se tzv.
Co jsou mikro-útěky
Každý den čelíme desítkám úkolů, e-mailům, schůzkám a povinnostem. Naše mysl se přetěžuje a tělo reaguje napětím. Mikro-útěky jsou krátké chvíle (1–5 minut), kdy vědomě vystoupíme z proudu povinností a dovolíme si nadechnout.
První chvíle po probuzení nastavují tón celého dne. Psychologové mluví o tzv. decision fatigue – ranní rozhodnutí mají mnohem větší dopad, protože tehdy máme nejvíce energie a vůle. Pokud první hodinu promarníme chaosem, stresem a sociálními sítěmi, náš mozek si tento rytmus přenese dál.
Co jsou ultradiánní rytmy?
Naše tělo nefunguje v jednotném tempu. Stejně jako máme cirkadiánní rytmus (cyklus spánku a bdění), máme také ultradiánní rytmy – přirozené cykly aktivity a útlumu, které trvají zhruba 90 minut.
Trávíme hodiny denně před obrazovkami – počítačem, telefonem, televizí. Neustálé přepínání mezi e-maily, notifikacemi a sociálními sítěmi způsobuje, že se náš mozek nikdy pořádně nezastaví. Výsledkem je tzv. digitální únava – skrytý, ale silný faktor, který nám bere energii i schopnost soustředění.
Prokrastinace není vždy lenost. Často odkládáme i drobné úkoly jen proto, že se zdají nepodstatné – a pak se hromadí v hlavě jako mentální zátěž. E-mail, na který bychom odpověděli za minutu, nádobí po obědě, krátký telefonát… všechny tyto drobnosti nám berou energii, když zůstávají nedokončené.
Plánování dne je základním kamenem produktivity i duševní pohody. Dobře nastavený denní plán vám pomůže soustředit se na to podstatné, nenechat se zahlcovat a zároveň mít prostor i na odpočinek.
V roce 1927 popsala psycholožka Bluma Zeigarniková zvláštní jev: lidé si lépe pamatují úkoly, které nebyly dokončeny, než ty, které úspěšně splnili. Mozek totiž „otevírá smyčku“ a drží ji aktivní, dokud není úkol dokončen.
V digitální éře jsme si odvykli nudit se. Jakmile máme chvíli volného času, saháme po telefonu, pouštíme si podcast nebo kontrolujeme e-maily. Nuda se stala synonymem pro ztrátu času. Ale je to skutečně tak?